hovawart

Výlet za Adiantem, Ayetanou a Aneli

07.07.2010 00:09

S mými dětmi jsme se domluvili ,že si uděláme výlet a navštívíme Janýsky, kteří bydlí v čechách. Markéta (dcera) bydlí  Praze. Přijela do Havířova a na zpáteční cestu do Prahy  posadila mě a Marcela (syna) do služebního auta, koupily se hračky  a v neděli 4.7. se uhánělo směrem  Hradec Králové, kde nyní bydlí Adiant.

A D I A N T - Adík

Bylo hrozné vedro a to se podepsalo i na Adiantovi.  Unaveně na nás koukal a nejraději by zalezl někam do chládku. Je to moc hezký pejsek a také hodný a pozorný.  Moooc jsem se s ním pomazlila, popusinkovala, ale  nechali jsme ho , aby se v klidu chladil a to horko zaspal.  Mezi tím jsme si popovídali s páníčkem u kávy. Chodí s Adíkem na cvičák a moc hezky mu jdou už základní povely. K večeru už bylo příjemně a Adiant se probral. Doslova ožil a vynahradil mi uvítání dvojnásob. Pomuchlala jsem ho a ten se pak rozparádil. Pořád chtěl házet aporty a s páníčkem nám předvedli základní cviky. Paráda. Krásně v klidu a fakt předpisově Adik vykonal  cviky - ke mě, k noze ( krásně těsně obešel nohu), lehni. Přece jen aport byl pro Adika zajímavější. Na zapískání hned běží k  pánovi. Opravdu šikulka. Čas rychle uběhl a museli jsme se bohužel  rozloučit. Adiantkovi jsem dala velikou pusu. Je to celý Artuš ( táta ). Pan pes, diplomat. Těším se už na něj v září, kdy přijedou s p. Holíkem , páníčkem, na svod.

Na fotky se podívejte tady.

 

A Y E T A N A -  Tanynka

 

Za Tanynkou  do Ústí nad Labem jsme se vypravili 5.7. a to v den Marcelových narozenin. Páníček i Tany nás už čekali. Bohužel panička nebyla doma. Je kantorka a byla právě s dětmi v Chorvatsku. Škoda. Vždy si s Káťou hezky ppovídáme. Bylo opět hrozné vedro a Tany byla horkem unavená a chladila se ve stínu na dlažbě. Jen mžouraka očima a pozorovala nás až usla. Vypili jsme kafe ,  otevřelo se  vínko, které jsme přivezli jako pozornost,  popovídali si  a  litovali, že nemáme plavky. Mohli jsme se osvěžit v obrovském bazénu na zahradě. Po hodince se Tanynka probrala a já si vychutnávala její tulení a olizování. Taková hodná pusinka. No, když teda po mě později skákala a divočila, tak to byla pusinka živel. Páníček nám předvedl jak hezky Tany poslouchá a ovládá povely a také co se sama naučila. Loví z vody piškoty, které má páníček v ruce u dna vaničky. Přišla na to, že musí vypustit nosem vzduch a pak si piškot z vody vezme. To jsem teda čuměla. Čas nám příjemně , ale bohužel rychle uběhl a já se zase muckala a loučila s Tanynkou. S p. Ing. Tomášem Klierem se  těšíme  na setkání v září na svodu v Kroměříži.

Na fotky se podívejte tady.

 

A N E L I  - Aný, Anýsek

6.7. jsme se rozjeli do Vysoké u Příbramě za Anelinkou a jejími páníčky. Aneli mě hrozně překvapila. Po vystoupení z auta na nás začala hrozně štěkat a když jsem ji zavolala tak přiběhla ke mě a po minutě mě už vítala, olizovala, lezla mi po hlavě, jako bychom se viděly naposledy včera. Okamžitě nás svým temperamentem zaměstnala a žádala si házet aporty a tahat se o ně. Manželé Ráczovi nás mile přivítali, dali jsme kafe, vínko a také skvělou buchtu, kterou upekla Lenka a já hned žadonila o recept. Výborně jsme se bavili, Aneli byla stále středem pozornosti. Pak ještě přišel tatínek Lenky ( pejskař tělem i duší ) a Anýsek jej hned také okupovala. Aný je totiž jejich zlatíčko a miminko. Byla jsem hrozně zvědavá na Brixíka a Gastona a také jak si hrají s Aný. Šlo se na vedlejší obrovskou zahradu. Za brankou stáli oba nádherní psi a šel z nich hrozný strach. Vystartovali, že jsem neměla odvahu se přiblížit. Jenže ! Tak skvěle vychované psy se opravdu jen tak nevidí. Jejich páníček je okamžitě usměrnil a my šli všichni dovnitř. Oba hafani si nás očichali a poznali, že páníček je náš kamarád tak byli v klidu. Aný okamžitě nasadila sprint a začala honička a hra s Brixíkem, který ji prý hrozně miluje a trpí i toleruje její nájezdy. Gaston jen dohlíží a Aný se někdy běží i ke Gastonovi schovat. Čekala jsem, že se za chvíli pejsci unaví a lehnou. To byl ovšem omyl. Brix by si rád odpočinul, ale Aný mu to nedovolila. Gastonek se ke mě i k Markétě chodil mazlit a dělalo mu dobře drbání. Opřel se celou váhou a chtěl hladit a škrábat. Po hodině jsme šli zpátky, abychom se občerstvili a ještě popovídali a také, aby si Aný odpočinula. Cha,cha, to jsme si jen mohli myslet. Aný běhala pořád. Lenka si už dělala legraci, že v devět dostane Aný večeři a pak jde do hajan, do svého kotce kde hrozně ráda spí a spala tam v klidu i během bouřky s blesky i hromy. Z toho byli všichni paf. Takže až po deváté mají klídek. Jako děcko. Nasmáli jsme se a dělali si z toho legraci, protože to Lenka moc hezky a vtipně podala. Dokonce jeli hned koupit Aný do Prahy ( v Ikei ) dřevěné žaluzie, protože ji svítilo na pelíšku do očí a bylo by jí tam horko.  Bavili jsme se výborně. Ani se nám nechtělo odjíždět, ale už se začalo stmívat a tak začalo loučení. Anelince jsem dala ještě u auta pusu na čumák a ona mě celou olízla. Už se těšíme na setkání v září.

 Na fotky se podívejte tady

 

 Zpátky doma u Agirky

 

Už jsem se těšila domů za Aginkou. Ta mě vítala skoky 2 m vysokými, kňučením a různými neidentifikovanými pazvuky. Za brankou jsem byla nucena sednout do trávy a ta mě olízala , jako bych přijela z cesty kolem světa. Pak mi hned přinesla prasklý kopačák - aport. Nemohla jsem odmítnout. Přiběhli mě přivítat i kocourci. Tancovali kolem mě úplný " Labutí tanec ". Agi dostala sušené ucho a kocourci jejich nejlchutnější  kapsičku.

 

Vyhledávání