Stopy

Nedělní mrazivé ráno nás trochu zaskočilo, ale na stopy jsme se těšily. Tentokrát jsem šlapala já a to pěkně velkou kostku, přibližně 400 kroků ,se třemi lomy.

Pamlsky, které jsou vlastně za odměnu měla Agi položené zhruba co 25 kroků. Byl vítr a tak jsem měla trochu obavy. Agi mě opět překvapila. Šla výborně a lomy zpracovala perfektně. Jen 2x jsem ji šeptla hledej, stopa. Na konci stopy byl předmět u kterého si lehla. Pomalu jsem jí ho vzala a následovala samozřejmě obrovská pochvala a dobrůtka - vařené kuřecí krky. Schramstla je a už čekala na balonek. Nesměl chybět. Radostně pelášila za každým hozením ( pro ni) nejlepší hračky, která může existovat.

Pan Košťál Agiru moc pochválil. Mě trochu zkritizoval, že nejdu plynule a občas Agi škubnu, coč ji brání plně se soustředit. Musím si na to dávat  pozor a stopovačku nedržet tak pevně, ale podle potřeby povolit. Pan Košťál mě ještě překvapil sdělením, že jsme měly stopu kříženou cizí osobou a Agi to zvládla na jedničku. Já o tom vůbec nevěděla. Takže paráda. Agiška je můj pašák.

Pomalu začneme pokládat předměty během stop. Samozřejmě nás čeká ještě dost práce. Ale baví nás to. Hlavně Agišku.

Zuzka s Tarou ( Sluneční vítr )měly opět vypracování stopy na jedničku. Jednu zkoužku už mají udělanou a lehce zvládnou další a těžší. Moc jim držíme palce. Jsem moc ráda, že na stopy jezdíme spolu.