Štěňátka si vychutnávám a problém jsme zvládli

Janýsci jsou boží. Apetitu mají na rozdávání. Protože Agi nechtěla od třetího dne po vrhu žrát, musely jsme absolvovat 2 dny kapáky na veterině , podpůrné injekce a také pasty ( na přísun energie a zažívání ). Krmila jsem ji z ruky každou hodinu a hlavně vše, co ji chutná. Dle slov veterináře: " Rozmazlujte ji dobrotkama, má co dělat krmit 9 hladovečků ". Naštěstí jsme to překonaly a malí přibývali. Když začala pomalu žrát, tak jsem si oddechla. I přesto dostávala pribináčky a jiné dobrůtky z ruky přímo v bedně při krmení miminek. Teď už ji dám mezi tlapky otevřený jogurt apod., s chutí si to sežere u kojení. Štěnda se pomalu  mění ve " smečku rychlého nasazení ". Jeden plavý pejsek se jeví jako skvělý obranář. Chytí cokoli do tlamičky, vrčí a třepe hlavou jako na povel " trhej ". Dále je ve smečce zpěvačka, pohodář a  vesměs jsou " vše v jednom ".  Rostou a mění se před očima. Jsou to takové malé pusinky. Musím je trochu rozdělovat, protože někteří  vypadají  menší a přitom váží více  a naopak.  Krmení malých  probíhá co 3 hodiny. Čtyři světlí z jedné strany a za 3 hoďky zase  5 čz  z druhé strany. Fuška byla je zvážit.  Mišánci chtěli z váhy vyskakovat s touhou v očích po mlíku se sápali na mě.  Cucali mi i tričko.

Agi baští 4x denně a v mezičase si dá ještě jogurtek, piškoty s tvarohem . rybu, žloutek......atd.

Dnes se chystám stříhat malým drápky. Jsem na to sama, takže musím vymyslet nějaký chvat. Pokud budou miláčci rychlejší než já, volám kamarádce SOS , aby přijela Janýsky přidržet . No, uvidíme.