Doma je smutno

  Agi chodí venku s plyšovou hračkou a pokňukává. Teď už je to v pohodě, ale první dny, kdy  odešli poslední štěňátka, tak to bylo horší. Pořád něco nosila do bedny a kňučela až vyla. I         ucho tam odnesla. Musela jsem všechny hračka schovat. Při pískacím balonku vyla pořád.          Nevím, kde ještě našla plyšového zajíce, ale objevila jsem jak s ním spí venku v trávě. Bylo mi jí líto. Blbneme na zahradě pokud nelije, tak už pomalu zapomíná.

Mě je po malých také smutno a pořád otravuji majitelé, aby poslali zprávičky a fotky. Snad se na mě nezlobí. Mám velkou radost, když mohu vidět, jak rostou a hrozně mě těší, když slyším chválu jak jsou všichni šikovní, učenliví a nebojácní.

Foto - Agi odpočívá po běhání za aportem a já už stihla vypít i kafe. Vyjímečně totiž nepršelo a bylo celkem příjemně.